<--2 / 3 -->

KEJMILŮV MATURIŤÁK
Kejmil měl maturiťák. A protože jsme kamarádi, tak jsme se tam chtěli jet opít (všichni kromě řidiče Bonda). Ale protože Kejmil je taky kamarád, řek nám, že tam budeme o půlnoci hrát, a tudíž, že se tam nebudeme opíjet, abychom mu při hraní ani tak obecně neuřízli ostudu. Tak jsme do sebe uronili nějaký to pivo pár dní v předstihu a do Kolína se jelo střízlivět a dělat zábavu.
Jelo se na etapy. Bond-Rush-Fender vozem plným haraburdí z Mělníka, Vářa nalehko vlakem z Prahy, Lazza jako poslední vlakem z Mělníka, bo je nadšenej pracující a dřív to i s oholením nestíhal. Kejmil byl coby jeden z organizátorů akce čekal na místě. Jak jsme tam tak přivezli ty věci, tak jsme je nanosili do maturantskýho kumbálku (kde se pak podávaly řízky – ale asi nebyly pro nás… tak jsme ukusovali jen na okrajích) a pak přenesli do cimry pro kapelu blízko pódia. A tam se po Lazzově příjezdu zjistilo, že během transportu mezi zmíněnými místnostmi se ztratil saxofon… Jejda. No, prohledávali jsme kde co (z odcizení Lazzova nástroje jsme podezírali holky, protože na jejich záchody jsme nemohli), ale poslední zpráva hovořila jasně – Vářa: „No, naposledy ležel tady na tom stole...“ Onen stůl byl už pěknou chvilku v sále plným lidí. Už jsme se smiřovali s tím, že Lazza svoje party v písních holt zapíská, když tu se objevil Rush, který se pátrací akce nezúčastňoval, a řka „jsem ho dal na pódium za závěs, ne“ uvolnil balvan především z Lazzova srdce, a mohlo se plesat. V našem případě to znamenalo poslouchat zábavovou (a dobrou!) kapelu, posrkávat nealko, pozorovat blednutí Lazzy s angínou, poslouchat Bondův rezonující hlas (měl rýmu a beznadějně plný nos, od kterého mu pomohly až dvě dávky winterfreshek od Kejmilový sestry) a sledovat Kejmila, kterak plesá s různými dívčinami. Nastoupili jsme na půlnoc po parádním představení Kejmilových spolužáků beatboxerů (ještě že se na tenhle box nepotřebujou rukavice, páč je bezkontaktní) a rozjeli jsme to. Lidi tančili, vlnili se a my se cítili báječně. Škoda, že už jsme všichni odmaturovali :)
foto zde

MF DNES - článek o vánočním koncertu v MKD
Čtenáři Mladé fronty Dnes četli článek - pozvánku na náš skorovánoční koncert v MKD a také o Janku Ledeckém, co zpíval v Kralupech na trzích. Počtěte si i vy v rubrice "Z tisku". Anebo rovnou ZDE

KONCERT V MKD
Koncerty v mělnickém kulturáku se povětšinou daří a ani ten letošní předvánoční nebyl výjimkou. Absence kluků z Colosalu nás sice rozesmutněla, ale mít slečny z Jezevčíka jen pro sebe, to taky nebylo úplně marný. Holky totiž již prvními akordy ukázaly, že nám z roztomilých štěňátek vyrostlo hudebně pěkně nebezpečné plemeno. V hojném počtu příchozí posluchačstvo se tak velmi brzy dostalo do varu a my jsme pak už jen naskočili do rozjetého vlaku. Hrálo se nám výborně. Jásající, pijící a řvoucí publikum bylo jak injekce čisté guarany do našich žil. Propotili jsme trika. Díky všem! ;o)

KONCERT V BRATISLAVĚ
Díky naší skorocelokapelní sestře Evě, které tímto veřejně děkujeme, se nám naskytla jedinečná příležitost zahrát pro děti v bratislavské nemocnici Kramáre. Po vskutku veselé a navigačně poměrně obtížné cestě, kdy zejména Bond projevil své pankáčství při otáčení do protisměru přes středový dělící pruh přímo na slovensko - rakouské celnici, jsme se 18. 12. odpoledne zdárně do Bratislavy dopravili. Koncert byl velmi příjemný. Skvělou vánoční atmosféru akce podpořily nejen lesknoucí se kukadla dětí, které mezi písničkami dostávaly parádní dárky, ale i sestry a bratři Slováci z organizačního týmu. Díky za tu možnost, moc jsme si to užili!

ADVENTNÍ DÁREK JE TADY!
Koncert společně s našimi kamarády pro vás chystáme na pátek 21. prosince od 19.30 do MKD Mělník. Vstupenka za 60 korun může být i vhodným dárkem od všech opozdilců, kteří se chystají nakupovat až na poslední chvíli. Vezměte s sebou své bližní a zároveň můžete dát dárek sami sobě. Čekáme pohodový večer v přátelské atmosféře. Spolu s Lykke til zahrají své kousky i dívky z Jezevčíka Kamila a chlapci z Colosalu. Těšíme se na vás. Vaši kluci z Lykke til.



ZPRÁVY ZE „šťastné dílny“ LYKKE TIL
Pracujeme na několika písních, baví nás hrát a těšíme se na další koncerty. Chystáme se nahrát zase něco málo na disk kompaktní. To někdy v prvních měsících příštího roku. Nyní hledáme vhodné studio, které by vám přineslo naše písně v pěkném zvuku. Protože jsme mělničtí patrioti (včetně Pražana Váři), chceme nahrávat na Mělníku. Na koncertě v MKD by měla být ke koupi tanga i trička s logem Lykke til – nažehlujeme výhradně sami v lykketilácké manufaktuře, čímž zaručujeme stoprocentní láskyplnou výrobu.

VE SKLEPĚ BYLO ŽIVO
Bylo nám moc příjemně. Kde? V pražském klubu Jet s výborným hostitelem Kamarádem Krtečkem. Zvládli jsme cestu z Mělníka dvěma vozy, z nichž jeden (Egona) vodila vodička Eliška a jeden vodič Bond. Útulný sklepní prostor na Žižkově zaplnili diváci chtiví hudby, mezi nimiž nechyběly krásné dívky, ale ani statní mužové. Krteček vytáhnul ruce z kapes, otevřel oči a vystoupil z hlíny na povrch, aby to před vzpřímenými a přesto vesměs sedícími dvounožci pěkně roztočil. Ti se ale i pořádně roztančili. Libovali jsme si v příjemném úzkém kontaktu s publikem, začínáme mít rádi malé kluby. Zahráli jsme celý náš aktuální playlist včetně nového, z pekárny ještě teplého a zrajícího kusu Tak trochu gurmán (již brzy ve vašich supermarketech). Zapomněli jsme trička a tanga, za což se všem zájemkyním o ně moc omlouváme.

ZE ŽIVOTA KAPELY
Šenfeldovic dům má krásnou novou střechu. Významným dílem pokrývačským k tomu přispěli i Lazza s Vářou. Kejmil s Bondem se zas někde flákali.

JAKÉ BYLO VINOBRANÍ
Vinobraní bylo pro kapelu parádním zážitkem. Hráli jsme doma, na náměstí Míru, s výborným zvukem a za celkem ucházející teploty. Sešlo se nás při našem koncertu v jednu ráno z pátku na sobotu hodně, čemuž jsme byli moc rádi. Musíme říct, že kašna při pohledu z pódia připomínala moře a vy jste se nám zdáli trochu daleko. Ale skvělou spojkou byli od začátku do konce Meďour, Merťák a Vojta Drahorád, kteří vlítli do kašny neohroženě jako titáni a vděčně se hýbali při každém tónu (snad pak zbytek slavnosti nepromarodili, to by nás fakt mrzelo : ) měl jsem trochu obavy, aby Meďourovi nenarostly žábry). Rozhýbaly se i řady diváků za vodní plochou, která k jejich uším nesla (jak to jen voda umí), co jsme měli na srdci, a tak se našich 40 minut zdálo jako věčnost. Velkou radost jsme měli z potlesku po poslední písni Monotón, který nás vytáhnul zpátky na pódium, i ze skvělé reakce na přídavek Mexicana. Po koncertě jsme udali i první tanga a trička s našimi logy – ta si můžete objednat i přes web : ) Děkujeme všem, kteří s námi vydrželi až do noci! A těšíme se na pátek 5. října, kdy hrajeme v klubu Jet v Praze-Žižkově v Orebitské ulici č.p. 5. Kousek od stanice tramvaje Husinecká… no, přesně je to zde: mapa
--------------------
foto z vinobraní je zde...


LYKKE TIL TANGA
Rush kontroluje první várku nové kolekce Zima 2007/2008 :-).