Zlatým hřebíkem včerejšího večera byl
koncert kapel Zatrest a Lykke Til. Kdo si
koncert alespoň z dálky neposlechnul,
jistě o mnoho přišel.
Večer začala mladá kapela Zatrest, která
sklidila nečekaně velký úspěch. Zpěvačka
Lulu si jako odpověď na své: „Jste moc fajn!“
od někoho z kotle pod pódiem vyslechla: „Ty
jsi taky fajn!!“ a od jiného skauta: „Jsi žena
mého života!“ Po skončení koncertu se do
zákulisí přihnalo několik desítek fanoušků.
S následnou euforií, kterou vyvolala kapela
Lykke Til, se ovšem první vystoupení
nemohlo rovnat. Desítky podpisuchtivých
fanoušků a hlavně fanynek (především basáka
Ondřeje) se změnily ve stovky a atmosféra
v kotli dosáhla festivalového vrcholu.
Rozhovor s kapelou Lykke Til, jejíž název
znamená „hodně štěstí“, začal frontman
kapely vlastně sám. Zeptal se, jestli tady
máme někde plasty (kontejner na tříděný
odpad) a podával prázdnou, vzorně
sešlápnutou pet lahev. A pak už nechal
redakci Klíčníka, aby rozhovor začala...
Obligátní první otázka: Jak se vám u nás
líbilo?
Super. Bylo to parádní. Myslím, že jsme si
to fakt užili. Takové reakce diváků jsme,
myslím, ještě neměli.- Kecáš, na Orbisu
byly. - Ano! Je to srovnatelný snad jenom
s Orbisem před dvěma roky. Jenom na
Orbisu jsme koukali, že tam nějak hodně
nahlas skandují, a pak jsme zjistili, že
skandují: „Hungaria, Hungaria.“ (smích)
Tohle bylo směřovaný na nás, takže to
bylo skvělý.
Myslíte si, že vaše vystupování na skautských
akcích vám zbouralo nějaké stereotypy,
které jste měli o skautech?
My jsme žádný nikdy neměli. - Kdybysme
nějaký měli, tak netočíme skautskou
hymnu. - Jasně, nedělali bysme pro skauty
žádný písničky, takže myslím, že jsme
nikdy žádný předsudky vůči skautům neměli.
- Já jsem taky chodil ke skautům.
- Protože jsme všichni někdy chodili ke
skautům, tak víme, co jsou skauti zač.
(smích) Když jsme hráli v Liberci, tak tam
bylo tak čtyřicet, padesát lidí (skautů)
v takovým obrovským sále, úplně se tam
ztráceli. A my jsme měli pocit, že je tam
úplně narváno. Jak se všichni hýbali a byli
energičtí.
Co vás inspirovalo při psaní hymny Klíče
a nové verze skautské hymny?
Vlk. (smích) - Jak už tady chvíli sedíme, tak
jsme se zapařili. (smích) Třeba k tý hymně,
to jsme dostali předlohu v midi od někoho
z vedení akce, která byla takovou velkou
inspirací. Pak jsme zjistili, že ta melodie
tak, jak jsme jí dneska hráli a jak jsme jí
nahráli, je úplně strašně stará, protože
jeden týpek to zpíval úplně stejně, jak to
zpíváme my. Já jsem byl hrozně překvapenej...
A tady ke Klíči – to tak vzniklo úplně
jen tak na zkoušce. - Tady kolega začal něco
brnkat a vzniklo z toho tady to. To byla hudební
část. Potom textová. - Ten Klíč, ten
námět už jsme měli dlouho. - My jsme to
pak slyšeli a řekli jsme si: jasně, to je prostě
skautská hymna (hymna Klíče).
Kolik z toho textu jste dostali zadáno od
vedení Klíče?
Asi slova vlk, klíč a stezka. - Počkat, on to
fakt není kojot? - Stezka ne. - Tak ne stezka.
Jenom dvě slova – vlk a klíč. A věděli
jsme zhruba, co se tady má dít. Ale bylo
to takový matný... Text tý písničky jsme
dopisovali v den natáčení, takže proto to
má prostě tu největší sílu.
Jak jste přistupovali k původní skautské
hymně? Mysleli jste na to, že by někdo
vaší verzi nemusel přijmout kladně?
Skauti jsou na ní docela vázaní.
My jsme tímhle nezatížení, takže jsme si
tím vůbec nelámali hlavu. Vlastně jsme
nejdřív nahrávali, a teprve pak ji slyšeli. Sice
to někdo slyšel v nějakým náznaku... A pak
už bylo pozdě měnit, pak už se s tím museli
všichni smířit. - Přišlo mi divný, když jsem
to přivezl domů a máma si to začala zpívat,
protože to zná ze svých mladých let.
Jak jste spokojení s přijetím hymny od
skautů?
Bylo to parádní, jenom jak jsem ji zpíval,
tak mě překvapilo, že neznají tu druhou
sloku, to „Buď připraven, buď připraven“,
že furt zpívali „Junáci vzhůru, volá den,
junáci vzhůru, volá den“. Tak s tím záměrem
jsme opakovali v tom o oktávu vyšším
právě druhou sloku, která je údajně trochu
pozapomenutá a moc už se nezpívá.
Poté už se rozhovor malinko „zvrhnul“
a rozdíly mezi tazateli a dotazovanými
zmizely v nekonečnu.
Docela by mě zajímalo, kolik tady Ondřej
rozdal podpisů... (ptá se Ondřej – zpěvák
Ondřeje - basáka)
Ondřej – basák: To já nevim. Já se za A) neumím
podepsat. Ale těch nepovedených
bylo tak dvacet, třicet. Už mě to fakt nebavilo.
- To ale nemůžeš řikat, přeci. Každý
holce ses podepsal rád, musíš říct.
Chtěli bysme dát do záznamu, že děkujeme
moc za trička. To jste nám udělali
obrovskou radost.
Co byste chtěli vzkázat všem lidem na Klíči?
Děkujeme za podporu a přijetí. A budeme
rádi, když dostanem pozvání opět někdy zase
příště. My vám zase přijdem rádi zahrát.
Ukončeme to slovem – VLK. - Ty jo, ta lavice
byla fakt mokrá...
www.lykketil.melnicek.cz – Na webu kapely
si můžete poslechnout nebo i stáhnout
některé jejich písničky, napsat jim do quest
booku, že je máte rádi, a přečíst si o nich
úplně všechno, co se nedočtete v Klíčníku.
Drb ze zákulisí: Frontman kapely studoval
žurnalistiku...
Drb ze zákulisí číslo dvě: Blonďatý basák
Ondřej je podle zpěváka Ondřeje „bavítko
kapely“ ... (kra + jag)