Tři mělnické kapely, jeden předvánoční koncert. Lykke til, Colosal a Jezevčík Kamil v pátek 21. prosince od 19.30 v Masarykově kulturním domě Mělník. Lykke til hraje živelný a všímhýbající cross-pop s prvky ska, reggae, swingu a funky. Styl Colosalu přešel z punkrockových základů 90. let do řízného ground-popu. Dívčí kapela Jezevčík Kamil a její kneek style rock nenechá diváky sedět a nutí je k tanci. Ze skupiny Lykke til čiší pohoda a uvolněnost. „Počkej chviličku, ještě se vysmrkám, než ten diktafon zapneš,“ říká bubeník pořádající šestičlenné kapely Radek Šenfeld a dokazuje zmíněné. Mladí muži se už usadili na mělnické hudební scéně. No, slovo „usadili“ k jejich hudbě příliš nesedí…

V Mělníku jste hráli před třemi měsíci na vinobraní. Uslyší příchozí nějaké novinky?
Aby ne! Letošní rok byl pro nás v jistém smyslu rokem zlomovým. Všichni členové kapely měli přehršel svých vlastních aktivit a na hraní mnoho času nezbývalo. Málem jsme se rozpadli. Naštěstí „manželská“ krize byla zavčasu zažehnána, načež do nás vstoupil čerstvý tvůrčí duch. Na koncertě bude tedy ke slyšení něco málo nových písní, některé přímo premiéry!

Máte nějakou choreografii na scéně?
Náš manažer nám tvrdil, že bude nejlepší, když se na jevišti nebudeme vůbec pohybovat a stoupneme si zády k publiku. Dostal padáka. Každý z nás intuitivně přijal svoji pódiovou roli. Diváci si přijdou na své, od stoického klidu přes imitaci lidoopa je k vidění například i potlačování stolice na bubenické stolici. Pastva pro oči.

Druhé a prozatím poslední demo Lykke til je z loňského roku. Kdy chystáte nahrát další nosič?
Rádi bychom vbrzku zaznamenali dosavadní tvorbu ve studiu, aby tak vznikl kvalitní materiál. Termín bohužel prozradit nemohu, neboť je tajemstvím i pro nás. Sháníme studio, peníze a hlavně čas. Záminkou by mohlo být nahrávání skautské hymny tento měsíc, ale pssst.

A co si myslíte o pirátském kopírování cédéček?
Oblíbeným bludem našeho věku se stalo tvrzení, že kopírování zabíjí hudbu. Kopírování zabíjí pouze zpuchřelý hudební průmysl, ten se bude muset vyrovnat s realitou dneška. Budeme potěšeni, pokud si naši posluchači budou naše písně kopírovat a vypalovat, zkrátka šířit. Doufáme, že jim i sobě brzy nadělíme slibovaný studiový materiál. A vůbec, dá se umění vyrábět průmyslově?

Kam se posunula vaše tvorba od začátků v roce 2004? Pro jakou cílovou skupinu vlastně hrajete?
Hrajeme pro všechny, kterým blaží duši nás poslouchat. Naším cílem je tančící publikum. Obzvláště rádi máme rozdováděné slečny. Tímto směrem se postupně prodíráme. (smích)

Jak dlouho vám trvá složit písničku?
Od jedné plodné zkoušky po několik měsíců, aby pak třeba po jednom koncertě putovala do šuplíku - či k dopilování.

Jsou z vaší hudby cítit nějaké vzory nebo zdroje inspirace pro výběr stylu, hudby, textů?
Inspiruje nás, co posloucháme, a jelikož každý poslouchá něco jiného, výsledkem je Lykke til. Nemyslím něco cíleného či určitého, spíš se nám některé věci líbí, a proto je hrajeme. Jakákoli podobnost s jinými kapelami je tedy čistě náhodná. (smích) Mimochodem, po letošní krizi se do tvorby zapojili konečně úplně všichni, což se týká textů i hudby.

Lze označit něco za největší úspěch?
Za největší úspěch rozhodně považuji, že jsme se sešli, že si rozumíme, že nám to vydrželo, že jsme v šesti lidech schopni domluvit se na společných zkouškách a společných koncertech. Může se to jevit banálně, nicméně je to místy opravdu tvrdý ořech.

Kdo je nejoblíbenějším členem kapely pro fanynky a proč?
Já! Protože jsem nejhezčí. (smích)

A existuje lykketilácký fan klub?
Na přístí rok máme v plánu založit sektu „Hodně štěstí v příštím životě!“, která bude sdružovat zoufalce, kteří padli do našich spárů a jsou beznadějně v naší moci.

Za chvíli padne vláda tohoto roku. Co chystáte do toho příštího?
Dá-li „Pámbů“, konečně se rozpadneme a bude klid. (smích)

Pro více informacích o kapelách vystupujících 21. prosince v MKD zavítejte na www.sweb.cz/colosal, www.jezevcikkamil.melnicek.cz a www.lykketil.melnicek.cz.